Nemoci - Abces

abces

Absces je odborným označením pro dutinu v těle vyplněný hnisem. Jedná se o nepříjemný důsledek
hnisavých infekčních onemocnění. Může být bolestivý, konzervativními (t.j. nechirurgickými) prostředky je jen těžko léčitelný a infekce z něj se může rozšířit po těle za vzniku sepse.


Pozn: Absces se do češtiny překládá slovem hlíza, kožní abscesy se označují jako furunkly a karbunkly.
Příčiny

 Abscesy jsou spojeny zejména s hnisavými bakteriálními infekcemi – častými původci abscesů jsou bakterie ze skupiny stafylokoků a streptokoků, může se nicméně jednat prakticky o jakoukoliv bakterii. Výjimkou ovšem nejsou ani abscesy původu mykotického (plísně) a existují i abscesy způsobené prvoky (např. amébové abscesy). Velice ohroženou skupinou lidí jsou zejména nitrožilní narkomani. Vede k tomu několik faktorů – časté vpichy jehlami do tkání, celkově nízká úroveň hygieny a zhoršená funkce imunitního systému v drogami zdevastovaném organismu.

Vznik abscesu: Absces vznikne za předpokladu, že se bakterie dostane do našich tkání a orgánů a tam vznikne hnisavý zánět. Hnis je páchnoucí zkalená tekutina, která obsahuje mrtvé i živé bakterie, bílé krvinky, odumřelé zbytky tkání apod. Není-li organismus schopný se s infekcí rychle vypořádat, vznikne v daném místě těla prostor vyplněný hnisem – absces. Absces na jednu stranu poukazuje na neschopnost imunitního organismu infekci zničit, na druhou stranu poukazuje na schopnost zánět alespoň ohraničit. Po vzniku abscesu mohou následovat 3 možné scénáře:

1. Infekce v abscesu je potlačena, hnis se vstřebá a dojde k zahojení. U malých abscesů k tomu sice může dojít, ale naneštěstí to není až tak časté.
2. Je-li absces blízko pod kůží, může si „prohnisat“ kanálek na povrch a vyprázdnit se. Kanálek, který si absces udělá, se jmenuje píštěl. Po vyprázdnění se absces a píštěl obvykle vyhojí, někdy však mohou přetrvávat.
3. Infekce se může z relativně ohraničeného abscesu nekontrolovaně rozšířit do okolní tkáně. Taková neohraničená infekce tkáně se označuje jako flegmóna. Pak se mohou bakterie rozšířit i do krve a vznikne velice nebezpečná otrava krve (sepse). Tato varianta již přímo ohrožuje nemocného na životě.

Projevy
 Absces se může vyskytnout prakticky kdekoliv v těle (podkožně, ve svalech, v játrech, v plicích, v ledvinách, v mozku apod…). Je-li těsně pod kůží, projevuje se jako boule, kůže nad ním je zarudlá a teplá. Absces je bolestivý a člověk mívá vysoké teploty. Absces hluboce uložený vidět není, projevuje se bolestí, vysokou teplotou a různými poruchami abscesem postiženého orgánu či tkáně.

Léčba
 Absces je nejčastěji způsoben bakteriemi a tak by logickou volbou byla antibiotika. Je to sice pravda, ale antibiotika do prostoru abscesu pronikají jen velmi málo. Samozřejmě brání dalšímu šíření infekce, ale absces většinou nevyléčí. Účinnou léčebnou metodu představuje chirurgie. Je-li to možné, chirurg absces otevře a hnis vypustí. pro dlouhodobější čištění se někdy užívá drenáž. Drenáž znamená, že se do prostoru abscesu zasune hadička, kterou může hnis odtékat. Je-li zajištěn odtok hnisu, absces se postupně vyčistí a zahojí. Chirurgové dobře znají latinské přísloví Ubi pus, ibi evacua, což se dá přeložit jako Kde je hnis, tam ho vypusť.

bližší informace na www.nemoci-priznaky.cz

pokračujte dále:

Něco pro zábavu 3

Něco pro zasmání :D

pokračujte dále:

O tom, že politické strany připomínají toaletní papír.

Před volbou nás lákají na počet útržků i vrstev, na vůni a barvu, na to jestli jsou čisté, či recyklované, no a hlavně na to, že jsou právě v akci..

Všimněte si těchto dvou roliček. Jednak to je milý pohled na obě, pro nás, co jsme ještě nezapomněli, že jsme se často kdysi museli vytírat i "měkčeným" Rudým právem, po kterém i zadek pak zrudl, a jednak vidíme, že vpravo má rolička menší střed a větší návin. Z levé, což nevidíte, se vine zase nějaký parfém, ale papíru je viditelně méně.. A zajímavým se tak zdá, že cena je skoro stejná a počet útržků také. Jak, že je to možné? No jednoduše, ten vlevo má teňunký, byť dvouvrstevný materiál a útržky jsou skoro poloviční.. Za to má pěkné obrázky na "čtení" a dýchá na vás rozličnou to vůní..

Dřív jsme "vařili nervozitou" ve frontě na tuto lidovou potřebu a dnes přímo vřeme nad tím, kterou zvolit.. Zda tu navoněnou měkkou, či tu pevnější a tužší, nebo nějakou recyklovanou či úplně novou a nevyzkoušenou. A každý nejen zde chváli tu svou "papírovou stranu" a ještě jí má tendenci vnucovat druhým.

Občané, já myslím, že agresivitu, urážení a zesměšňování druhých by jsme měli ponechat politikům, když už trpí pocitem, že to mají v popisu práce.. Stejně je každý z nás už více - méně rozhodnutý, co mu víc sedne..

Každý si zvolme v pohodě a bez vzájemných útoků ten svůj "toaleťák" s vědomím, že po volbách nám opět, tak, jako tak, akorát zase vytře zadek.

autor: Přemek Čech

pokračujte dále:

Proč se Tolkienova Středozemě stala tak úspěšnou?

Země Mordor ve Středozemi

Ve 40. letech se dva angličtí spisovatelé  J.R.R. Tolkien a C.S. Lewis dohodli, že každý napíše fantasy román. A tak vznikla dvě nesmrtelná díla Pán Prstenů a Letopisy Narnie.
Obě se pak stala doslova kultovními romány v žánru fantasy. Získala si miliony čtenářů a dokonce byly podle obou předloh natočeny úspěšné velkofilmy.




Ale i tak bych řekl, že spíš existuje víc lidí, kteří budou spíše znát Gandalfa, Froda, Sarumana či Aragorna něž Aslana, pana Tumnuse či sourozence Pevensiovy. Čím to, že Tolkienův Pán Prstenů je přeci jen mezi lidmi o něco známější než Letopisy Narnie? Vždyť obě jsou to naprosto úžasná díla a kultovní příběhy žánru fantasy.

Já osobně se domnívám, že jeden z klíčů k řešení této věci by mohl ležet v mapách obou “fantasy zemí”. Když nějaký autor napíše nějaký dobrodružný román odehrávající se v nějaké vymyšlené zemi, tak je vždy dobré, když k němu vytvoří i mapu té země. Ve čtenáři to pak pak vzbuzuje pocit, že se určutě bude jednat o zajímavé dobrosdružství. Stejně to udělali jak Tolkien, tak Lewis. A tak v případech obou příběhů existují úžasné mapy. Jak Středozemě, tak i Narnie. A oba příběhy jak se patří dokreslují. Tak čím to, že právě Středozemě se lidem přecijen vryla pod kůži o něco víc?
Abych se dostal ke své myšlence, udělám nyní menší obočku k trochu jinému žánru, k zábavným televizním scénkám. V jedné z nich totiž vystupuje textař Karel Šíp a hudební skladatel Jaroslav Uhlíř a snaží se při ní vymyslet nový hit.


V záplavě humoru však pronesou jednu zajímavou myšlenku. Aby si posluchač oblíbil novou píseň, tak by bylo dobré, aby mu tak trochu připomínala něco, co už zná z dřívějška.

A proto se domnívám, že něco podobného se děje i zde a že klíč by mohl ležet v uspořádání obou fantazijních světů. Všimněme si jednoho zásadního rozdílu. Zatímco Narnii omývá moře z východu a zěmě pak pokračuje někam na západ. U Středozemě je tomu právě na opak. Moře ji omývá ze západu. A přesně takhle to přeci evropský čtenář zná I u svého světadílu. Proto se domnívám, že Středozemě je svým způsobem jakási obdoba Evropy. Pokud se nad tím zamyslíme, najdeme těch souvislostí mnohem víc. Pevnina například pokračuje kamsi na východ, stejně jako je tomu u Ruska a Asie. Stejně jako v Evropě se i Středozemě skládá ze zemí, které od sebe oddělují hory a řeky (Kraj, Rohan, Mordor, Gondor a další). Zlo ve Středozemi přichází z Mordoru, zemi, jež se nalézá na jihovýchodě. A Mordor svojí polohou i svým tvarem tak trochu připomíná například Turecko, se kterým evropské země v minulých staletích hodně válčily. Pevnina Aman, která se pak nalézá přes moře na západ a kde se například nalézá i země Valinor,  by zas mohla evokovat Ameriku, a to dokonce i prvními dvěma písmeny svého názvu. A jistě se dají nalézt I další souvislosti.

Zkrátka a dobře, je toho hodně, co má Evropa a svět J.R.R. Tolkiena společného. Je tato blízká podobnost snad i klíčem k tomu, že je tento svět ze všech ostatních fantazijních světů asi tím nejproslulejším? Může to být možné. Svojí roli však určitě hraje i důkladná propracovanost jak onoho světa, tak samotných příběhů. Filmy jsou sice hezké, ale na původní knížky nemají. Proto jestli se chcete o Středozemi dozvědět něco mnohem víc, nestačí se jen kouknout na film Pán Prstenů a nyní i na film Hobit. Nejlepší je si tyto knížky přímo přečíst. Určitě toho poznáte mnohem víc, než co je ve filmech. A komu to nebude stačit, může si přečíst ještě například Silmarillion, což jsou další mýty a legendy Středozemě, které událostem popsaných v Pánovi Prstenů a Hobitovi předcházejí.

A o Narnii a dalších podobných světech to platí obdobně. Svět fantazy příběhů je úžasný. Jsou to vlastně takové pohádky pro straší. A je jen na nás, zda se mu dokážeme otevřít.

autor: Libor Čermák

pokračujte dále:

Něco pro zábavu 2

Něco pro zasmání :D