Bohnický hřbitov "bláznů"

Vydali jsme se na hřbitov, který je přes 45 let neudržovaný. Podle všeho zde bylo či stále je 4100 hrobů. Převážnou část pohřbených tvoří pacienti Bohnické léčebny založené roku 1903-4. Nalezli by se tu ale také vojáci z první světové války, kteří zemřeli v zajateckém táboře zřízeném v jejím areálu. Od začátku roku 1963, kdy hřbitov přešel pod správu Pohřební služby, se sem přestalo pohřbívat a v celém místě nezasáhla lidská ruka.

Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"Bohnický hřbitov "bláznů"

Při hledání tajemství ukrytých v naší metropoli se někdy vyplatí opustit její historické centrum, protože i na periferii se najde hodně zajímavých cílů, kam může zvědavý poutník zabrousit. Jedním z nich je určitě starý bohnický hřbitov, který kdysi patřil ke zdejší známé psychiatrické léčebně. Láká nejen milovníky historie a melancholických procházek, ale už dlouhá léta se stal také jakýmsi satanským chrámem v přírodě.
Bohnická léčebna byla založena v roce 1903 a velmi záhy se součástí jejího areálu stalo i místo, kam byli zdejší chovanci pohřbívání. A nejen oni. Věčný sen tu sní od 1. světové války i italští vojáci, kteří obývali zajatecký tábor zřízený v léčebně. Většina z nich zemřela na tyfovou epidemii. V roce 1932 jim byla zde instalována pamětní deska.
Už samotná historie hřbitova je pochmurná víc, než je tomu u jiných podobných zařízení. Osudy pochovaných nebožtíků byly veskrze smutné a tento smutek a zmar jako by prostoupily celý hřbitov. Nachází se tu téměř čtyři tisícovky hrobů, dnes už v naprosto dezolátním stavu. Pohřbívat se tady přestalo už před 60 lety, i když se tu objevují ojedinělé náhrobní nápisy z pozdější doby. Poloilegální pohřební rituály už k tak dost pochmurné atmosféře přispěly ještě větší temnotou. A poslední ránu zasadil hřbitovu neúprosný čas…
Dnes je sice nepřístupný, ale vzhledem k tomu, v jak žalostném stavu je, šikovný návštěvník někde příslovečnou „díru v plotě“ vždycky najde. Vyznavači gotických příběhů si přijdou na své. Hroby zarostlé břečťanem, propadající se náhrobky, smutek a opuštěnost. Chátrá i kostelík a márnice. Nelze se tedy divit, že starý bohnický hřbitov se stal oblíbenou lokalitou, kde si dávají dostaveníčko satanisté ke svým rituálům. Pokud vás tedy láká pochmurná nálada zmaru a beznaděje, jsou Bohnice pro vás jako stvořené. Ale jak prozrazují fotografie z těchto míst, i podobná místa mají svůj nesporný půvab. Údajně se zde nachází i hroby se zednářskými symboly.
Redakce Tajemných míst vyhodnotila toto místo jako nejvíce tajemné na území hlavního města, už jen ten chlad a zvláštní vítr co nás provázel. Proto se chystáme o tomto místu natočit rozsáhlejší reportáž začátkem listopadu ,pouze pro Vás fanoušky našich stránek a nebude to žádná turistická dokumentaristika.
V současné době především řešíme povolení natáčet, abychom mohli přinést i noční záběry a zázemí pro speciální tým paranormálních jevů z Jihlavy, který spolupracuje s prestižním americkým rádiem o nevysvětlitelných jevech.

GPS : 50° 8'20.24"N 14°24'14.06"E


Fotografie: Jan Štěpánek, historické fotografie poskytla Renata Molová



Obří hrad na Šumavě: Jaké tajemství skrývají jeho sutiny?

Nevíme, kdy byl postaven, proč, netušíme, kdo ho obýval a zda vůbec někdo, co se uvnitř hradeb ve skutečnosti odehrávalo, ani jak zanikl a kdy upadl v ruiny. Obří hrad u osady Popelná na Šumavě skrývá tolik tajemství jako žádný jiný v širokém okolí. I proto je středem zájmu záhadologů i archeologů. Všichni totiž stále věří, že svá tajemná zákoutí podivuhodný hrad ještě odhalí…
Říká se o něm leccos. Že ho postavili obři, že sloužil děsivým keltským rituálům, že se v něm prolívala krev i to, že mělo sloužit jako ochrana před zlem. Nikoliv však před nepřátelskými vojsky, jak by se na takový hrad slušelo a patřilo, ale před démonickými silami a takzvanými beztělci, kteří zde měli být navždy uzavřeni v pevných hradbách. Co k se na podivném místě v srdci Šumavy skutečně dělo, už se s největší pravděpodobností nikdy nedozvíme. Všechny stopy odvál čas, přírodní katastrofy, ale také lidská ruka a dost možná ta obří.

Obří hrad na Šumavě: Jaké tajemství skrývají jeho sutiny?

Obří hrad na Šumavě: Jaké tajemství skrývají jeho sutiny?

Obří hrad na Šumavě: Jaké tajemství skrývají jeho sutiny?

Mají v tom prsty obři?

O obrech se tady mluvilo odnepaměti. I když verze o tom, že hradiště postavili Keltové, se jeví mnohem pravděpodobnější, variantě zásahu obří ruky nahrává hned několik skutečností. Nadmořská výška 980 metrů, na které stojí, z něj dělá nejvýše položené hradiště v Česku. Stojí na místě neblízko důležitým tepnám a na strategicky naprosto bezvýznamném místě. Proč? Měl snad Obří hrad něco ukrýt? Něco, čeho se lidé báli a jejich jediným přáním bylo mít to bezpečně ukryté daleko od jejich očí?
„Mnohé kopce byly z nějakých nám dnes neznámých důvodů považovány za vstupy do podsvětí říše mrtvých. Není vyloučeno, že takovým vstupem do jiného světa byl i Obří hrad, a proto také nikdy nebyl trvale osídlen, jak potvrzují dosavadní archeologické průzkumy," tvrdí přední český záhadolog Vladimír Liška s tím, že si je jist, že primárním účelem hradiště bylo chránit oblast před duchy a démony, ve které Keltové zarytě věřili.
Obrovský otazník visí i nad zánikem hradiště. Dnes z něj zbyly jen sutiny, které ponurému vrchu ještě přidávají na tísnivé atmosféře. Nenašly se žádné věrohodné důkazy, které by odkazovali k lidským počinům v místě, proto i zánik se spíše připisuje přírodě. Dodnes je vrch častým terčem blesků, dříve čelil zemětřesení i ukrutně silným vichřicím. Dokázala by však příroda v tuzemsku udělat z rozsáhlého hradiště takovou spoušť? Nebo je to dílem démonů, o jejichž existenci v místě se dříve nepochybovalo?


Fakta o Obřím hradu

  • GPS: 49.105006° N, 13.592663° E
  • Nadmořská výška 980 m
  • Nejvýše položené hradiště v Čechách
  • Celková plocha původního hradiště byla 2,6 ha
  • Nebyl trvale osídlen
  • Mohl sloužit jako posvátný prostor
  • Příčina vzniku ani zániku není známa
  • Zbytky valů hradiště byly objeveny až v roce 1926
  • Odhad vzniku: 2. – 1. Stol. př. n. l.
  • Reálné možnosti účelu: svatyně, úkryt pro rýžované zlato z nedaleké říčky Losenice
  • Areál tvoří vnitřní akropole opevněná dvojitým pásem kamenných valů a předhradí obehnané dvoumetrovým širokým náspem


Pověst

Podle pověsti byl v minulosti Obří hrad sídlem devíti obrů. Když k nim jednoho dne přišel chudý krejčí, který nedokázal uživit svých deset dětí, s prosbou o pomoc, se zlou se potázal. Obři jej namísto pomoci shodili ze srázu a jeden po něm dokonce hodil kámen. Krejčí pád přežil, a když přišel k sobě, poznal v onom kameni velký kus zlata. Díky němu měl vystaráno až do konce života. Jiná pověst vypráví o tom, že obrovská kost, kterou tady vesničané našli, sloužila dlouhá léta jako lávka přes říčku Losenici. Další o tom, jak hradiště zaniklo. Za jeho skonem údajně stojí poslední člen bratrstva Vyvolených, který před dvěma a půl lety vstoupil s prokletým kamenným klíčem do hradiště. Brána hradiště se zavřela za jeho zády i nad hlavou a z obrovského hradu zbyla jen hromada kamení, kterou známe.


Jak se tam dostat?

Z Kašperských Hor se vydejte po silnici č. 145 směrem na obec Stachy. Zhruba v polovině cesty přijedete do obce Nicov, odbočte doprava na silničku, která vás zavede až do Popelné. Jeďte až na samý konec silnice, kde pohodlně zaparkujete. Dále už musíte po svých. Půjdete po polní cestě, na kterou asi po třech stech metrech navazuje lesní cesta. Před sebou budete mít asi sedmi set metrový výšlap.